Přidat odpověď
všem děkuji za reakce, večer už jsem nebyla na příjmu, tak dočítám teď...
já chápu, že občas lže kdekdo, ale u mého syna mne to prostě děsí, nedomnívám se, že bych to měla zlehčovat nebo přejít jen tak, když mu to teď projde bez mrknutí okem, tak si jen posune tu hranici někam dál, že tohle může i jindy a v jiných (závažnějších?) situacích
ano, vždy se snažím zjistit, co za změnu u něj mohlo vyvolat ne až tak běžné reakce, ale nikdy jsem na nic nepřišla, nyní možná prostě jen stres z konce prázdnin, které měl akční a nabité zážitky anebo, že jsem se mu díky úrazu a nemoci druhého syna míň věnovala? jo to všechno to může být...
zkusím se k tomu dnes naposledy v klidu vrátit a znovu mu vysvětlit proč jsem z toho tak špatná
Předchozí