V tomhle věku chodily děti systematicky jen na angličtinu. Neplánováno, na zkoušku, ale byly (a jsou) tak nadšené, že chodí dodnes (celkem 2 roky). Nic zásadního se doposud nenaučily, trochu rozumějí, umějí si krátce popovídat, baví je čučet na filmy v aj, zvládají divadlo, umějí asi 20 písniček. Strašně je baví kroužek i angličtina, tak to neřeším.

Předtím chodily asi rok jednou týdně na soukromé hodiny seznamování s hudbou, nadšení. S nástupem do školky jsem nestíhala a učitelka neměla volno v žádnou normální dobu, tedy zrušeno.

Zkusila jsem s nimi zumbu, v zásadě jim to nic nedalo, nelíbily se jim děti ani program. Chodily tam většinou větší a starší děti, zumba je moc nebavila, nešla jim a pořád chtěly místo toho hrát nějaké hry. Moje děti bavilo tancovat, šlo jim to nejlíp, ale hromadných her s mnohem většími dětmi se bály (třeba "ovečky, ovečky, pojďte domů" – ostatní děti je vlekly za sebou).

Zkusily též na půl roku vyhlášený taneční kroužek (to už jim byly 4), ale nelíbila se jim ta hudba, přístup cvičitelky (moc drsná) a nebavilo je trénovat provaz. Zrušeno.

Ve 4 začaly s klavírem. Jedna má talent a druhá cvičí. Chtějí, tak chodí.
Od stejného věku hrají na flétnu, poněvadž si to neuvěřitelným způsobem vydyndaly. Obojí je učí vysoce kultivovaní lidé, takže jim to v zásadě prospívá.

Sečteno: V 5 letech jim od těch 3 zůstal jeden kroužek. Další dva přibyly ve 4. Teď přibyde 4. (balet, což je baví, protože je tam klid, žádný hip-hop nebo "ovečky ovečky"). 2 kroužky probíhají ve školce, když by tam stejně byly, 1 doma a jen na ten balet budeme jezdit.