Dětem to nevyčítej (nemyslím, že jim to vyčítáš nahlas, ale nediv se prostě jejich zdánlivé pohodě). Buď ráda, že se příliš netrápí. Jestli je jim -náct, mají nejspíš co dělat celkově samy se sebou, složitý věk, prožívání celkově ještě nevyzrálé ... A ty sama máš právo smutnit tak, jak to cítíš, stejně jako jiní mají právo nesmutnit. Není se za co stydět