Smrt patří k životu, smutek taky patří k životu. Smutni si tak dlouho, jak potřebuješ, je to přirozená reakce. Každý se oklepává jinak dlouho.

P.S. Čekat týden po smrti rodiče, že už bude mít člověk "odsmutněno", je příznakem totální ignorace, protože tou dobou to člověku jen taktak dojde, otřepe se z prvotního milosrdného šoku a začíná truchlit. Předkové brali jako standard truchlení za mrtvého zhruba rok, ale ve skutečnosti si dobu truchlení mohli pozůstalí libovolně prodloužit a dávali to světu najevou svým černým odíváním (tj. ke každému takto oblékanému se prostě svět choval jako k truchlícímu a o ničem se nediskutovalo).