Přidat odpověď
Hodně náboženství a filozofií říká, že v materiálním světě je utrpení a usilovnou duchovní praxí se z něj můžeš vyvázat. Zenbudhismus říká, že nic jiného než "ted" nebude, že všechno se odehrává ve tvé mysli a není žádné potom někde v ráji, protože pokud mysl neosvobodíš stejně se do žádné lepší úrovně na delší dobu nedostaneš.
Cílem je také zbavit se obchodního ducha, který říká, že když budu ted hodná, budu se mít pak líp, i této představy je potřeba se nakonec zbavit pokud se chceš osvobodit.
Mně pomohlo když jsem četla něco o tom, že to co my ve fyzickém těle a s naší zanesenou myslí vnímáme jako obrovské utrpení ve skutečnosti zas tak hrozné není. Vnímáme to tím silněji čím víc jsme zasekaní v hmotném těle a čím víc je naše mysl nesvobodná.
Pro to co prožíváš ted jsi si vytvořila podmínky jednáním v předchozích životech, které si většinou nepamatuješ a proto se to z pohledu jednoho života jeví často jako nespravedlost. Osobně se ztotožnuji s učením, které říká, že je potřeba všechno co ti do života přichází přijímat jako zkušenost, která tě má posunout dál, podstatné je, jak se k tomu postavíš, má tě to něco naučit a to bez nároku na odměnu, dokud kšeftuješ, tak to ještě není ONO.
Předchozí