Zrovna jsem se koukala na Mtv awards a představení Miley Cyrus, ze které se mi udělalo nevolno. Přitom je to přece dneska "normální". Jako člověk, potažmo jako člověk žijící katolickým katechismem, s tím nesouhlasím. Co se týče mé tolerance - ať si tedy dělá co chce, pokud to považuje za skutečně správné /má právo se poučit a zjistit to/, ale beze mě. Čili nebudu to podporovat. TAkto bych zbagatelizovala i "netoleranci" náboženství k ostatním. Nevidím v samotných náboženstvích problém. Problém je, když si lidé udělají z náboženství zástěrku pro svoje samolibosti. Nebo,když někdo chce vyznávat Alaha, Palaha, nebo Čoláha..ať si, ať mi ukáže svoje "plody", sám sebe.Pokud mi bude někdo dávat nůž pod krk, protože ho taky nevyznávám, tak asi něco nehraje. Zlo od dobra se poznává někdy špatně, ale někdy je zřejmé /různé okultní církve, odvětve povyšující své vlastní názory bez respektu k podstatám/. Ale náboženství je -a nebude zvláštní, že to řeknu zrovna já /katolička/ - pro přežití velmi důležité /hlavně v jeho samotném smyslu samozřejmě, k udržení pohromadě lidí,pastýřů, míru, vědomosti/. Co víc říct? Myslíte si, že konflikt v Sýrii je z důvodu náboženství? :) Já myslím, že někdo chce překonat krizi zbrojařským průmyslem a rozšířit svůj post moci. Tomu říkám pravé zlo - tváří se jak spasitel, přitom mu krev crčí skrz prsty a ještě se tomu směje.