Beat, gratuluju je fajn, že sis to užila a navíc s pěkným časem

Ať, 22 bodů jsem taky četla na Bezvaběhu, fakt dobrý - nejvíc se mi líbí popis funkčního oblečku "něco mezi kanárkem a spermií" - tak na mě působí hlavně cyklisti v lesklém, akorát mi chybělo to správné pojmenování celkového dojmu

Pavlo, běhám trochu bosa - např. dnes ráno z 5ti km jsem se na 2 zula... Mám i pětiprsťáky, nějaký čas jsem v nich běhala dost, ale víc mě láká úplně bosý běh (pocity jsou výrazně jiné), a z normálních bot se lépe zouvá (respektive spíše pak do nich obouvá) během trasy - jako že na vhodný úsek doběhnu v botech, tam se zuju na bosoběh, a zpátky do sídliště zase v botech.

Z čeho máš naráženou patu? Z běžného běhu? V tom případě asi dopadáš na paty (nebo aspoň na tu jednu), což se dá v odpružených botech (negativní následky pak jsou cítit jen při větších objemech nebo kdo má štěstí tak vůbec), ale v minimalistickách botkách nebo naboso je to vyloženě nevhodná technika. S bosým během je dobré začínat velmi zvolna: kratičké vzdálenosti v řádu stovek metrů, malou rychlostí, drobné kroky, dopad na přední část chodidla (jak píše Ať "po špičkách"). Povrch kupodivu je na začátek lepší hladký asfalt nebo i beton, protože ti nedovolí špatnou techniku, kdežto měkká tráva ano. A pak si na nějakém kameni nebo asfaltu narazíš patu ;-) Jak se naučit dopad na přední část chodidla:

1) stoupnout si normálně rovně s nohama od sebe na šířku pánve, chodidla rovnoběžně (nevytočené špičky do stran ani dovnitř)

2) s rovným tělem a zpevněným břišním svalstvem (lehce podsazená pánev) se naklonit mírně vpřed (nelámat v kyčlích, nehrbit, tělo fakt rovně, hlava vzpřímená s pohledem cca 20 metrů před sebe na zem)

3) začneš padat dopředu, jedna noha vykročí a "chytne" pád prvním krokem

4) v mírném naklonění těla vpřed zůstat a střídáním nohou bránit pádu = běžíš a dopadáš pod těžiště, nikoli před něj (na patu by se ti při takovém postupu nemělo podařit došlápnout jako první, jen se na ni případně zhoupneš po dopadu na přední část chodidla)

Bosý běh po tvrdém ale hladkém povrchu vede sám o sobě k dobré technice běhu. Opravdu z toho bolí lýtka, než si zvyknou, a taky klenba chodidla, achilovky. Proto je třeba začínat malými dávkami a teprve pak pomalu postupně zvyšovat vzdálenost a rychlost, zkoušet náročnější povrchy a povolit si trávu. Tolik dle mého ;-)