Edvi, teda teď jsi mě dostala, se tu řehtám při představě malého krasobruslaře.
S Norbíkem se zaručeně nikdy nebudeš nudit.

Zuzul, to jste si užily s Kačkou trápení, dobře, že už je to v pořádku. A vzteklouna mám doma taky, jen se nepropíná v pase, ale spíš se spustí na čtyři a opře se hlavou o zem a ječí, doufám, že nepřejde na bušení čelem o zem. O hračky se mi doma nikdo nepere, leda tak ti dva velcí se hádají o to, kdo bude u PC. Na prcka jsou oba celkem hodní.

Mufi, Matěj je šikula, počkej, za chvíli bude hrát s ostatníma na honěnou, to teď začal dělat Šíma, jak někdo dělá, že ho chce chytit, tak se rozchechtá a prchá pryč.

A jinak u nás se snažíme nějak nastolit režim se dvěma školákama, nějak se jim nechce do učení, Davča má úkoly tak na 5 minut, ale těch řečí, než se do toho dá. A Mara je snad ještě roztržitější než dřív, hned první úkol z čj tak nadrápal a s chybama, že ho musel celý přepsat. A to jsme si myslela, že už bude schopný pracovat samostatně, abych nad ním nemusela stát. Psát úkoly s oběma a do toho pobíhající a výskající batole, které se snaží jim něco uzmout
z otevřených aktovek, to je něco na moje nervy.
A začal nám fotbalová sezóna, takže zase každý víkend až do půlky října hrajem. Díky dobrému losu máme konečně po dvou letech lehčí skupinu, takže v neděli kluci vyhráli všechny 4 zápasy a Mara nepustil ani jeden gól, takže byl nadšenej.
A prcek pořád bojuje se spaním, budí se několikrát za noc, chce napít, je schopný vyžahnout celou flašku, pak je zas počuraný, tak ho musím přebalit, pořád ještě spí se mnou, opice jedna mrňavá, opravdu jsem zvědavá, kdy už se konečně někdy vyspím celou noc a sama.