Začni tím, že si šátek půjčíš a zkusíš to. Můj starší měl ze šátku hysáky, je nekontaktní mimino, odmítal v tom být.

Mladší naopak nějak nepochopila, že porodem přestříhli pupeční šňůru, a že už nemusí být přilepená na mém těle. Trvalo to rok. Místo šátku jsem ale měla vak, se šátkem jsem se nenaučila rychle operovat a se zdrhajícím batoletem (k přicuculému miminu) jsem potřebovala být velmi flexibilní. Vak má nevýhodu, že se nedá použít na dlouhé nošení (chození po horách), pže je jen přes jedno rameno, ale jinak - hodíš mimino, utáhneš - takže na věci jako vyzvedávání staršáka z jeslí (kdy jsem musela vzít mimino s sebou, ale nemohla jsem vláčet kočárek do úzkých schodů a nemohla jsem v minišatničce držet mimino a ještě oblíkat staršáka), nákupy atd. byl zlatej.
Malou jsem nosila v leže (ze začátku), pak v sedě na boku, na břiše v pozici budhy a tak... doma když ryčela a já musela nutně něco udělat, tak taky - šup do vaku, aby byla chvíli zticha.