Přidat odpověď
Ananto,
v každé straně je nějaký ten extrémista, nějaký ten lump, nějaký ten prospěchář, kariérista, křivák....ale většinou taky stovky poctivých lidí, co věří myšlence a ideím a je jen otázka, kdo získá tu převahu. Ono, když ty extrémisty nenecháš se prosazovat, tak většinou zdrhnou jinam, kde jim to dovolí. Nebo třeba začnou přemýšlet. Spousta z nich je taky nevyvážená, v jednom absolutní svoboda, v něčem jiném zase klidně absolutní regulace (to je třeba hodně u Pirátů, ale taky si nemyslím, že u všech).
Já zase za nebezpečné považuju nechávat všechno, co se týká osobního života lidí, na nějakých institucích a nechat někoho jiného, aby rozhodoval o mých penězích, mém majetku, o mém životě, aby se mi pletl do toho, s kým a jakým způsobem chci žít, komunikovat, jak a co se mám učit, kam dávat svoje děti, ke kterému doktorovi mám chodit a kolik mu smím zaplatit a kolik už je moc atd....Spousta z toho se dělo dřív, něco se vrátilo už teď, něco přišlo nově...já na tohle nejsem a proto jsem orientovaná pravicově, i když si myslím, že sociální cítění mám dost silné....já ráda pomůžu, když můžu, ale aby mi někdo přikazoval živit ty, co nechtějí pracovat, zejména ve chvíli, kdy sama mám existenční problémy, to je i na mě trochu moc. Je mi jedno, jestli se někomu pracovat nechce, ať si klidně nepracuje, ale proč by ho měla v tu chvíli živit celá společnost? Na druhou stranu, kdyuž někdo pracovat chce, a z nějakého důvodu to nejde, tak ať mu společnost pomůže...ale zase je otázkou, jestli je ta správná cesta dávat jim "dávku" z peněz, které si ta společnost od nich nejdřív vybrala, nechala je projít rukama mnohých úředníků, které z nich zaplatila, pak nechala ty úředníky rozhodnout, jestli je na tom ten člověk opravdu tak špatně, jak tvrdí...a pak mu možná milostivě něco z toho vrátila...proč? Já dávám přednost té cestě nechat těm lidem co nejvíc peněz, ať si rozhodnou sami, co je v tu chvíli pálí nejvíc, takže pro mě je cesta přijatelnější ta cesta přes nízké daně, negativní daň apod.
Ty jsi nejspíš "čistokrevný levičák", asi jako já "čistokrevný pravičák", což znamená, že se pravděpodobně nikdy neshodneme na způsobu, jak dosáhnout stejného cíle. Ale fakt to není o tom, že já se svým myšlením jsem nebezpečnější než ty nebo naopak. Nejnebezpečnější je myslet si, že jedině tvá cesta je ta správná a snažit se ji prosadit za každou cenu.
Předchozí