U samců je plodnost dána produkcí kvalitního spermatu schopného oplození a
ochotou k páření. Ejakulační dávka dospělého samce činí 1 – 2 ml při koncentraci
průměrně 700 000 spermií v 1mm3 (MACH a MAJZLÍK, 1997). Plodnost samic
zahrnuje schopnost ovulace dostatečného počtu vajíček, jejich oplození, zahnízdění
embryí, březost, bezztrátový porod a odchov mláďat (SKŘIVAN et al., 2007).
Králíci jsou schopni rozmnožování během celého roku. V drobnochovech je
nejvhodnějším obdobím připouštění jaro. Výzkumy prokázaly, že v březnu a dubnu
zabřezlo kolem 95 % zapuštěných králic, v září a říjnu jen 50 % a méně. Sezónnost
v rozmnožování se projevuje tím, že samice 4 – 10 týdnů nezabřeznou a samci bývají
inaktivní. V dobrých podmínkách chovu bývá doba neplodnosti krátká, jen asi 4 – 6
týdnů, u některých zvířat a při výborných podmínkách chovu k podobným výkyvům
vůbec nedochází. Ve faremních chovech téměř došlo k odstranění této sezónnosti, a
to hlavně pomocí prodloužení světelné fáze dne na 16 hodin (ZADINA et al., 2004).
Vysoká plodnost králice je podmíněna polyovulací (MACH a MAJZLÍK, 1997).
Na rozdíl od většiny ostatních zvířat může ovulace u králic proběhnout kdykoliv
(i mimo říji) po spáření se samcem (VAVROUCH, 2009a). Jde o tzv. provokovanou
ovulaci, která je vyvolána mechanickým kontaktem se samcem při páření nebo
aplikací hormonálního přípravku před pářením či inseminací. Přibližně 10 hodin po
páření dochází k ovulaci 3 – 9 vajíček z každého vaječníku (SKŘIVAN et al., 2007).
Právě provokovaná ovulace může být příčinou zabřeznutí samice připuštěné násilím,
což však z hlediska chovatelské etiky není příliš vhodné (VAVROUCH, 2009a).
Říje králice se nejlépe projevuje na jaře a v zimních měsících při teplejším
počasí, které následuje po mrazech. Je to stav, kdy jsou králice nejochotnější
přijmout samce. Říje se projevuje specifickým chováním, jako je např. tření spodní
čelisti, pysku či krku o různé hrany, časté prohrabávání podestýlky, neklidné
chování, vytrhávání chlupů z prsní a břišní krajiny, snaha o stavbu hnízda. Vnější
pohlavní orgány jsou zduřelé, pochva je silně až do modra prokrvená a zvětšená.
Má-li králice v kotci mláďata, tak po nich skáče. Říje králic se opakuje za 5 – 7 dní a
trvá 3 – 5 dnů (SKŘIVAN et al., 2007). Základem úspěšného připuštění je ochota
králice přijmout samce a vhodné stádium říje. Samotné páření není u králice ani
zdaleka pouze pasivní umožnění skoku samci, ale velice aktivní zaujmutí
27
nejvhodnějšího postoje, odhalení genitální krajiny, rozevření vulvy a tak umožnění
zasunutí penisu a vysemenění samce do pochvy (MARTINEC, 2010a).
Délka březosti je průměrně 31 dní (28 – 33 dní). Při větším počtu mláďat ve vrhu
bývá březost kratší, při malém počtu mláďat delší (DOUSEK et al., 1994). Podle
zkušeností VAVROUCHA (2009b) pokud k porodu dochází dříve než za 30 dnů
nebo později jak za 32 dnů, nebývá vše v pořádku. Březost se projevuje klidnějším
chováním samic, odmítáním samce při kontrolním připuštění 3. – 5. den (DOUSEK
et al., 1994). VAVROUCH (2009a) poukazuje na to, že ne vždy je pravdivé tvrzení,
že samice odmítající samce při kontrolním připuštění je březí a naopak, že není březí,
když ke spáření dojde. V takových případech může dojít k tzv. superfetaci,
tj. k dalšímu zabřeznutí a ke dvěma porodům. Je to umožněno dvojitou dělohou u
samice, z nichž každá část může samostatně zabřeznout (VAVROUCH, 2009a).
Nejspolehlivější metodou zjištění březosti je palpace zadní části dutiny břišní, kterou lze provádět od 12. dne po zapuštění (ZADINA et al., 2004).