Přidat odpověď
Grainne,
no a možná někde tady je ta hranice mezi tím pravo - levým rozdělením....nevím....prostě mně není proti mysli určitá míra povinné solidarity, ale ráda bych měla manipulační prostor v tom, kam bude směřovat zbytek mých prostředků...a nechce se mi nést pro mě už nepřijatelné riziko za někoho jiného.
Já třeba nerozumím tomu, proč nikomu nevadí, že cestovní pojištění se také liší, součástí jednoho balíčku je to, součástí jiného je zase ono, u každé pojišťovny jinak...částky poměrně malé...je na každém, jestli si ho zaplatí a co si zaplatí...a nikdo neumírá, něvím o nikom, komu by se péče nedostalo nebo kdo by se nedostal domů.....jen někdo jel na základě pojištění sanitkou, pro někoho dojela rodina a někomu mto třeba zaplatila nějaká charita....myslím tu cestu, ne tu péči...
A připojištění se při skoku padákem, který jistě provozuje méně lidí než cesty do zahraničí, je problém? Když si jdu skočit jednou, může to být otázka desetikorun takové pojištění. No a kdybych skákala závodně, tak mi nejspíš pojišťovna nabídne "balíček", ve kterém se mísí míra rizika a současně to, že jsem čím dál zkušenější...Skákání padákem přeci není něco, co by člověk musel dělat nebo co by mohl dělat každý....tak proč by za to měl každý platit tomu, kdo to dělat chce?
Předchozí