Přidat odpověď
Delete, no mně to zase poněkud připomíná soudruhy s jejich určováním toho, co by člověk měl a co by zase neměl a takové to "výchovné směřování".
Cestovní pojištění je do určité míry takový malý podvůdek, protože pokud si platíš zdravotní pojištění, měl by se stát starat o tvé zdraví kdekoliv, protože jsi občanem státu, kterému platíš. Pak by tu ovšem měl být prostor pro to, že stát rozhodne, s ohledem na tvůj zdravotní stav, jestli je pro něj výhodnější tě převézt, nebo nechat léčit v zahraničí. Pokud se ty rozhodneš pro jiný postup, zaplať si ho - budiž.
Co se týče manipulačního prostoru - mně by bohatě postačovalo a většině ostatních zřejmě taky, aby se mi vybrané prostředky vrátily v okamžiku, kdy je budu potřebovat.
Ne že ze mně stát sedře zdravotní a sociální pojištění málem i s kůží a když potřebuju, nedostává se mi.
To je právě to "nemoderní" - vyždímat kus do mrtě a pak ho vyplivnout bez prostředků na okraj společnosti.
Těžko můžeš někoho tímto způsobem motivovat ke snaze a k práci, když může být kdykoliv vyplivnut. K čemu potom veškerá snaha, když může kdykoliv nastat stav stejný, jako pro někoho, kdo se práce štítí?
Předchozí