Grainne,

no právě, že v tom je to vyždímání do mrtě, ale to není to, co třeba Svobodní chtějí....nejdřív všechno povinně zaplatit a pak čekat, jestli ti náhodou někdo milostivě něco dá zpět. V tom myslím, že mezi námi dvěma panuje shoda, že takhle prostě ne (a že tomu se blíží současný stav, teda blíží....já bych řekla, že tak to teď je).

Rozcházíme se v tom, co chceme...ani jedno není špatně....oboje má své plusy i mínusy....někdo má radši jistoty za cenu ztráty části svobody (třeba rozhodování kolik peněz kam a komu pošle), jiný radši tu svobodu i s tím rizikem, že si bude muset poradit, když něco nevyjde, jak si to představoval...

Ideál by byl, kdyby si to oprabdu každý mohl rozhodnout a dělat podle svého, ale to nevím, jestli by šlo zařídit, takže pak je to o těch kompromisech...

Vždyť o tomhle je i rozdíl mezi těmi, kdo podnikají a těmi, kdo se radši nechávají zaměstnat....obojí je potřebné, obojí má výhody a nevýhody, obojí přináší kýžený efekt, tedy určitý výdělek při určité míře rizika....v zaměstnání máš větší jistotu stálého příjmu (a neřeším teď otázku současného stavu, kdy se jistota čehokoliv stává jen snem), ale ten příjem bude pravděpodobně nižší, než když podnikáš v tom samém na vlastní pěst...u toho ale riskuješ, že špatně odhadneš vývoj a v krizi můžeš o zdroj příjmu přijít a pokud sis před tím neudělala rezervu, máš smolíka...pak je na společnosti, aby ti do nějaké míry pomohla, ale mně přijde hloupé po ní chtít, aby ti udržela stejný standard, jako když jsi pracovala nebo jaký bys měla, kdyby sis naspořila (nebo se pro takový případ pojistila)...zatímco u zaměstnání beru, že do určité míry méně vydělám, ale když přijde ta krize, tak se mě to buď nedoktne nebo dostanu třeba nějaké to odstupné, prostě nějaká ta jistota...ale zase musím dodržovat pravidla nastavená zaměstnavatelem, mám mnohem méně volnosti v tom, kdy a kde budu pracovat a co budu dělat atd...