už se řezali jako koně, v obdobném duchu to pokračovalo celý víkend. Bití, vytí, ječení, bulení, nadávky žalování, boule, otoky, oděrky...... Prosila jsem staršího, ať má trochu rozumu, že mi není dobře, chtěla uspat mladší, protože jindy po obědě spí - obojí neúspěšně. Tato situace asi před měsícem, manžel bolení zubu plus dvojitá směna k tomu a já po lékařském zákroku úplně hotová. Děti viděli dva totály na gauči a my měli pocit, že snad zboří barák, výsledek dost ošklivá rána na obočí. Žádné prosby, sliby, vyhrožování, televize, video, čokoláda, nic nepomohlo. Jinak jsou fakt hodní, to jen jednou za čas, když se to rodičům nejmín hodí. Proč nám to dělají? Taky máte tak neempatické děti?