Člověk, který doma má psa, a ještě o něm dokáže mluvit ve stylu "pejsek nerad jezdí vlakem", není v depresi ani omylem. Mám zkušenost se silnýma, život ohrožujícíma depresema, a to člověk nedojde ani na WC nebo pro chleba, i kdyby měl doma umřít hlady - natož aby přitom myslel na psa! Ani by nedokázal říct, že je spokojený (i kdyby to měla být lež), protože to by prostě z úst nevypustil (pokud by vůbec komunikoval).
Dokud ti maminka odporuje, zakladatelko, tak je naopak OK!