Mandelinko, promiň, je to náhoda, nic osobního, že se spolu tak střetáváme....ALE...připadá mi zvláštní, že ženskou, která utekla od rodiny omlouváš kde čím, nakonec vymyslíš i scénář s DN a kdo ví, čím ještě, vysvětluješ to tak, že NEVÍME, co se v životě dotyčné stalo. Ale určitě víš, co bys cítila a jak bys jednala na místě bezdětné čtyřicítky. Jinými slovy - selhání u jedné obhajuješ, bez ohledu na bolest, kterou způsobila malým dětem, selhání u druhé ne, protože to se prostě nedělá a rozpad rodiny je přeci fuuuuj.
V čem je rozdíl?
Tohle si asi sotva někdo z nás umí představit, když děti máme a vlak nám nikdy takhle neujížděl.

Jinak - ono se lehce řekne - raději neznámý muž, sex na jednu noc a papa, ale kdo by do toho šel? Sex s neznámým člověkem bez kondomu X dítě s člověkem, na kterém mi záleží a mám k němu blízko.