Měla jsem to při prvním těhotenství. Po porodu to nepřestalo, Dg. potvrdili na neurologii. Pak následovaly obstřiky, bandáže a elektroléčba. Nic nepomohlo, po cca roce jsem si vymohla operaci (a po roce druhou). Od té doby bez potíží, po operaci je mooooc důležité zachovat dobu cca 6 týdnů, kdy se s rukou nic nedělá. Je to děsná, ale když jsem to dokázala s ročním dítětem, psy a manželem, který byl celý týden pryč (babičky cca 300 km), tak to prostě zařídit jde. ALE podstatné je, že od operace je vše OK. I pře další těhotenství, kterého jsem se v tomto ohledu obávala.

Pokud se to operuje pozdě, dojde k nenapravitelnému poškození nervů a operace už nepomáhá.... Když jsem mluvila s ženskýma, co si stěžovaly, že jim operace napomohla, tak jsem se vždy ptala, jak dlouho trvalo, než na operci přistoupily. A vždy to bylo 3 - 4 nebo více let....

Já měla potíže v 24 letech, doktoři mi tenkrít nechtěli věřit, tvrdili, že SKT je nemoc žen po čtyřícíce. Dnes už to běžně diagnostikují ženám i mužům a to klidně i mladým. No jo... práce na PC a psaní SMS a pod namáhá nepřiměřeně určité části zápěstí. Já nevím, čím to vzniklo u mne, možná to, že jsem hodně šila a vyšívala...