Jednoznačně ano. Ne možná hned, ale rozhodně to brát tak, že jednou členy eurozóny budeme, takže se na to systematicky připravovat. Maaastrichtská kritéria jdou vstříc tomu, co si většina stran bere do huby, podmínky fiskální unie vycházely vstříc tomu, o čem donedávna mluvil Nečas, takže jeho odmítání působilo směšně (závazky by pro nás z toho plynuly teprve jakožto členům). Nepřijímat hned, ale důkladně zvažovat vhodný moment, čekat na něj a využít ho.

Rozpad eura? Krize koruny, hospodářská krize (je samozřejmě možné, že stabilní koruna zůstane čnít jako ostrov z rozbouřeného moře... a teď tu o Červené Karkulce). Proto je naším zájmem udržení eura. Podstatně lépe budeme moci ovlivňovat dění jako členové eurozóny.

Navíc členství v eurozóně znamená přístup do užšího jádra EU, kde můžeme zase ovlivňovat víc věcí než dosud.

Dotování eura... Proč se srovnatelně nepostavit k dotování krajů, které dostaly pokutu kvůli europenězům? Zavinili si to sami, proč by jim to měly ostatní platit?

Výhody? Zmizela by nadhodnocená měna, která je překážkou exportu. Zvýšily by se možnosti úvěrování exportu.