Mohli je zničit - to by zas tolik nestálo a něco by to sdělilo.

Problém Mnichova byl v tom, že nikdo kromě Hitlera a (snad) Mussoliniho nerozuměl podstatě totalitního systému. Nacismus byl pro ně prostě německý nacionalismus.

Stejný problém se ale týkal Čechů (Slováků). Nedokázali přesvědčit západní spojence o tom, že nacismus znamená ohrožení všech, že jde o konflikt mezi demokratickým a nedemokratickým systémem. Dost možná by to nedokázali... Ale nedělali to proto, že to sami nechápali. Bohužel. Pak se ale nelze divit, že i Západ vnímal sudetský problém čistě v nacionalistické interpretaci; pak není ani moc divu, že to v Paříži a Londýně brali takto: když to nejde pod jednou střechou, tak Češi na jednu stranu, Němci na druhou - a máme po problému.

Dneska se s oblibou interpretuje tak, že Češi marně upozorňovali na nebezpečí nacismu, které naivní Západ neviděl, ale to prostě není pravda. Ti dalekozrací byli výjimkou, zčásti k nim patřil Beneš, který předvídal válku a vsadil i na to, že Německo podruhé prohraje... Ale ani on neviděl nebezpečí v nacismu jakožto v totalitním systému, viděl v Němcích nebezpečí jakožto v Němcích. Stejně jako důvěřoval Sovětům jakožto Slovanům. Vsadil tedy správně, ale stejně byl vedle.