Přidat odpověď
"Uz par generaci jednak jsme vychovavany k tomu, abychom se neco naucily a umely se postarat samy o sebe, bez nejakeho muzskeho, i o svoje deti. A krome toho na to i ma schopnosti - to je potom na umreni jenom byt doma, i kdyz ji treba bavi se o deti a domacnost starat, za nejakou dobu toho ma plne zuby. Kazda zena potrebuje dokazat sama sobe, ze umi taky neco jineho, nez jen se starat o deti a muze a ze zivot je o plno jinych vecech.
Zrejme jsi to nikdy nezazila a vubec se do toho nedokazes nejak vcitit."
Villo,
no, to mi tedy uniká, protože nevím, o jakých generacích mluvíš. Většina našich matek (specielně pro Miladu podotýkám, že ne všechny) využívala v našem dětství jesle - alespoň v mém okolí jsem byla snad jediná ze spolužáků, kdo do jesliček nechodil, protože jsem měla babičku v domácnosti. Moje matka šla do práce, když mi byl rok. Jaká generace využívala tří nebo čtyřletou mateřskou? Kromě nás?
Navíc "postarat se o děti" znamená taky je uživit, pochybuju, že to někdo nějak úspěšná dává z mateřské.
Mně to připadá jak debata na pískovišti. Dospělý člověk snad ví, co chce a co nechce a je schopný se podle toho nějak zařídit. Když jsem typ, kterýho baví práce a chci si něco dokazovat, nepůjdu na MD na sedm let. Takový lidi opravdu neznám. Kdo může pracovat při dítěti/dětech, ten to dělá, kdo nemůže a chce, nezůstává doma tolik let. Mám i kamarádky samoživitelky, který si zařídily hlídání buď v těch jeslích nebo přes agenturu, nebo se někde poptaly a našly si důchodkyni, který dítě vozily, a do té práce šly. Jediná reálná osoba, která měla problém s mateřskou a tvrdí, jak je péče o děti náročná je holka, která měla děti až hodně po třicítce a do té doby se starala jen sama o sebe, cestovala po světě, pracovala v zahraničí a byla zvyklá na jiný způsob života. To pak chápu, že je asi problém zvyknout si na úplně jiný režim a denní náplň.
Pořád mluvím o normálních zdravých dětech, které nepotřebují speciální péči.
Ne, nechápu co je na MD tak náročnýho a pokud ano, pak tuplem nechápu, proč na ní někdo vůbec chodí. To, že jsou děti určitý omezení a změna v životě snad každý ví předtím, než si je pořizoval.
Předchozí