Kudlo,
a já jsem si snad někdy stěžovala, že nemám čas na svoje koníčky nebo že mi živící partner doma nepomáhá s drhnutím podlahy?
Umím se i v neplánovaný situaci zařídit tak, abych se v ní necítila být usurpovaná, nedoceněná nebo já nevím, co všechno tady padá za výrazy.
Kdykoli napíšu, že se dítě/děti dají dát na hlídání, tak dostanu sodu, že si proto přece lidi nepořizujou děti, aby je odkládali.
Fajn, tak ať je neodkládaj, ale pak si nestěžujou, že se dostanou 2x za rok do kina.
OK, nemám partnera, žiju sama, nemám spoustu věcí, co zas třeba máte vy ostatní, ale nestěžuju si na svý dobrovolný rozhodnutí. A kdyby mi zas někdo chtěl napsat, že se mnou chlap nechce bydlet, protože chlapi chtěj bydlet jen s těmi, co to mají JINAK, tak ani v takovým případě nepůjdu proti svýmu přesvědčení a nezměním se v někoho, kdo to má jinak právě proto, že si umím představit ty důsledky.