Přidat odpověď
Jentak a bavilo by tě při každé návštěvě vracet, vysvětlovat, koukat na zklamané dítě ( jasně, babička něco přinesla, ukázala a pak zase schovala do tašky) a být naštvaná, že tě tchýně nebere vážně? Když podesáté po sobě vysvětluješ, že fakt nedáš dítěti s atopákem čokoládua onostojí vedle tebe, to je príma zážitek.
Já třeba taky ráda hostím, mám radost, když lidem u nás chutná, ale na návštěvu nesu jen nějakou maličkost, případně se zeptám dopředu, co bych měla přinést. Vzít někam plnou tašku jídla a pak se nafouknout, že o něj nikdo nestojí, mi přijde dost dětinské.
Předchozí