Heleno fakt si ujasni, zda jsou pro tebe 2 roky tak šílená doba. Těžko se to od počítače radí. okud je mu 25, za dva roky může i on situaci vidět jinak, ovšem ty můžeš i litovat, žes ho pustila k vodě.
Co se zaměřit i na stabilizaci vztahu jako takového? Pokud vás to k sobě tak táhne. Já bych třeba partnera motivovala k rozhodnutí s tím doktorátem, že buď se do něj obuje anebo ať ho nechá plavat. Nechtěla bych ho asi podporovat v něčem, co ani jeho nebaví. Kdyby si víc pořešil partner sebe, dost by to posunulo i jeho vztah k tobě. Taky bych asi otevřeně deklarovala, ok, dva roky počkám, ale pak balím. A toho bych se držela. A očekávala bych od partnera, že během těch dvou let od něj uvidím snahu, ať už na škole nebo při hledání práce. Není to spíš takto? Že nechceš čekat, protože od něj nevidíš větší snahu, v tom co dělá a kvůli čemuž na něj ty čekáš?