Jejdo, samozřejmě, že mně už za těch 6 let někdy ruply nervy, a když celé dopoledne vaříme oběd a pak jí ho nandám talíř ona se ho ani nedotkne a ještě naznačuje zvracení nad tím talířem, že jsme na ni zařvali, že to prostě sní a šmitec, rovněž učinila takový pokus paní učitelka ve školní jídelně, výsledek je hadr a úklid. Takže, ne že bych jí to jídlo přímo cpali do krku, ale formou výhrůžek, zákazů co všechno nebude smět, nedostane, případně dostane hračku když to sní...Případně někdy naše zoufalství, že je to stále a furt dokola a opakovaně na to nervy nemáš, když je to třikrát za den. 14 dní to bereš s nadhledem a chápeš to a pak pod tlakem dalších okolností vyletíš. Takže točíme oblíbený okruh jídel, blbý je když v neděli ráno dojdou a není kam pro ně dojet. Jedním z těch jídel jsou skořicové polštářky, např.