Monty, ale to bys mohla klást otázky donekonečna. Příklad - znám lidi, kteří mají děti, který vidí půlhodinu večer, a to ještě né každý. Jo, mají prachy a proto hlídání. Další - znám ldii, kteří se dle mého mají průměrně, ale nikdy si nepřestanou stěžovat, jak blbě se mají. Vnímání peněz a životní situace je relativní. Dovedu si představit, že lidi, kteří peněz moc nemají, ale neremcají furt, připraví svým dětem lepší život, než lidi s průměrným standardem, kteří si stěžují, jací jsou chudáci. Už jsem to tu psala, já jsem z rodiny se spoustu dětma, kde peněz fakt nebylo, naši hodně pracovali, ale já jsem vždy měla pocit, že si nás děcka pořídili schválně. Nikdy! si nestěžovali. Jedinou prioritou bylo vzdělání (ale zasejc žádný rozmazlování:) - maturita základ a pak budou výsledky nebo se jdi živit sám) a vychování