Monty, jasně, každý považujeme za standard a za selhání něco jiného.

Já osobně víceméně nikdy nejím, co bych chtěla, protože kdybych si třeba vzpomněla, že chci každý den k obědu argentinský steak a k večeři ústřice a archivní víno, tak bych ze samého pocitu selhání musela nejen zůstat bezdětná, ale jít se rovnou oběsit