Vylekala se a to ji pudí k výkonu. Naše babička byla hodně zmatená, nepamatovala si vůbec nic, že byla v nemocnici měsíc a kousek po zlomenině krčku naprosto zapomněla, ale když se začalo mluvit o tom, že půjde do stacionáře, kvůli operaci tchýňky, která se o ni starala, tak to se jí v tom mozku nějak vypálilo a mluvila o tom neustále, nakonec tam nemusela, což byla neskutečná úleva. Ona už moc nezvládala, ale u doktorů vždycky zářila na všechny strany, nožky zvedala nahoru jak baletka, pochodovala ordinací s doktorem, že všichni nechápali, že doma je to jinak. Zemřela v létě v 92 letech. Uvidíte, jak to bude dál, ale nebylo by lepší, kdyby se někdo nastěhoval k ní?