Jo, mít děti je správné, a veškeré světské statky jsou jenom potrava pro červy, dítě přece ze všeho nejvíc ocení pět sourozenců, se kterými se bude dělit nejen o to jedno kuře, ale i o boty a špulku od nití na hraní.
Mne by třeba dost zajímalo, jaké "jiné hodnoty" můžou těm dětem dát sociálně slabí rodiče, pokud tedy pomineme to, že je mají rádi a jsou na ně hodní. Ona totiž sociální nouze bývá spojená i s určitou mírou "intelektuální nouze" - teď pomíjím alternativce nebo věřící rodiny, kde je to dobrovolně vybraný životní styl a ne nutnost. Ocitnout se dočasně v blbé situaci, ztratit práci, onemocnět atd. může každý, ale opakuji, o tomto způsobu "nouze" nebyla řeč.
Vymanit se z mizerných sociálních podmínek je pro mnoho dětí, které v nich vyrostly takřka nemožný (ostatně, u Romů na to je poukazováno každou chvíli, proč by to u "neromů" mělo být jinak?), i kdyby svoje rodiče intelektuálně převyšovaly jak žižkovskej vysílač. A jak tu včera padlo, jestli bych chtěla žít v chudý rodině, kde by na mně byli hodný - ne, nechtěla. Ani jako dítě, ani teď jako dospělá.