Kamisi, a co myslíš tím "práce na sobě"? Mám obdobný problém jako Drátek, ale pořád nemůžu u sebe najít tu chybu, mám pocit, že jako první přišlo lhaní, pak (možná nepřiměřená) reakce z mé strany - na to lhaní. A od té doby to pokračuje dál,jenže mám dojem, že to chování mého partnera pochází do značné míry z jeho původní rodiny - kde hrozí potenciální problém, tam raději neříkám nic, říkám polopravdu nebo odpovím tak, aby už toho druhého nenapadlo se někdy znovu ptát. Já nesnáším lhaní v jakékoliv podobě. A co s tím, jak pracovat na sobě? (Neříkám, že na mé straně není chyba, ale neumím ji asi najít.) Ráda bych tu důvěru z obou stran nějak obnovila, ale nedaří se mi to a dost mi to vadí. Když se ho na ty konkrétní věci zeptám, tak je nepříjemný (a to si dávám velký pozor, jak se ptám), když se ho neptám, tak se mnou na to téma nemluví vůbec.