S tou angličtinou už to není nic světobornýho, to se přiznám . Zamakám na tom.

Ono nejde o to, co jsem se naučila přímo tam, ale dalo mi to pocit, že něco zvládnu, poradím si. Odjela jsem sama a musela jsem se spoléhat sama na sebe. Neuměla jsem jazyk, jen pár frází. Dalo mi to chuť pouštět se do nových věcí, víc se rozhlížet kolem sebe. Nebýt předpos.aná.... Prostě mě to nasměrovalo dobrým směrem a pak to všechno bylo mnohem snažší.
A vykopali mě ven okolnosti - žádné zázemí, bydlení, vztah, rodina. Neměla jsem o co přijít. Tak jsem jela. Nemám jinak bojovnost v nátuře.