Lassie,

no já si nevšimla, že by psala, že něco nelze....možná jo...nebudu dohledávat, omlouvám se...

Já celou dobu vycházím z toho, že jen porovnává svůj start a start svého muže a cítí se být svou tehdejší rodinnou situací oproti němu znevýhodněná....a to klidně být mohla...

Já už jsem psala, zažívám vlastně to samé, jen u nás je celekm jasné i to, že já jsem měla mnohem větší šanci najít si to svoje, které se od toho manželova oboru dost liší....ale v případě, že bych dělala to samé, tak myslím, že bych ten handicap pocítila velmi silně, protože on už v šestnácti byl díky tomu, že nemusel spoustu věcí řešit a díky společnosti, ve které se pohybovat, tam, kam já se dostala až během VŠ a v určitém směru tam nejsem ani teď....myslím, že ty poměry měly vliv třeba i na mou osobnost, na mé hodně pošramocené sebevědomí....to se fakt mému muži nestalo.....a myslím, že od toho se odvíjí spousta věcí v životě, i to, jak dokážeš příležitosti využívat...

Ani já nelituju ničeho, co mě potkalo...no vlastně jo, jedna zkušenost, bez které bych se ráda obešla, tu je, ale vrátit to nejde a i to mě posunulo přesně podle hesla "co tě nezabije, to tě posílí". Přesto bych ráda, aby dětství našich dětí bylo podobnější tomu manželovu než mému.