Protože s postupem času zjišťuji, kolik věcí vlastne nepotrebuju, a ze skromnost je hodne osvobozující.

Ale ta druh možnost ( něco nemám a chci to a udělám pro to maximum) je úplne stejne validni.

Tady se ale celou dobu bavíme spis o tom " nemám, chtěla bych, ale mám to děsně těžký, protože ten či onen mel lepší start než ja a na to, abych měla, potřebuju nutne A, B, C a D a je děsně těžký to sehnat" a když řekněs, ze to jde klidne i bez C a D a věci se tim o dost zjednoduší, tak ona ti neřekne " ale pro me to bez toho C a D neni ono, to radši udělám X a Z, abych to měla", což bych považovala za legitimni odpověd v duchu " chci to a udělám pro to maximum" , ale začne te přesvědčovat , ze C a D jsou naprostá nutnost, kdo je nechce, je skoro uchylnejj, a ze by se s ni manžel bez C a D rozvedl.

Tak když to tolik chce a potrebuje, tak at se po snazi a obstará si to, ale pak at si ne stěžuje, jak je svet zlej, ze se to ne obstarává snadno.