Nečtu radši ostatní, protože bych se pak asi styděla napsat, protože určitě nejsem dokonalá. Mám dny, kdy dávám pouze povely - mnohdy jen po telefonu a pak jsou dny, které trávím doma, ale připadá mi, že to není lepší, spíš naopak, prostě nejsem ten typ, který s dětma od rána do večera kreslí, staví, vytváří, mnohem radši s ním jen mluvím, nebo jedeme na kole. To "vytváření" jsem neuměla nikdy, ještě tak u pečení a vaření.
Prostě když jsem doma, tak spíš "buzeruju", projíždím sešity, učebnice, dělám namátkové výpady...a dnes jsem zjistila, že kluk si nepamatuje převody jednotek - čtverečné, krychlové...
Nebo taky zabalíme krám a jsme dva dny mimo...prostě jak to čas přinese. Ale je třeba rozdíl, že neřeším až tak "všední" den - po-pá a víkend, prostě když mám čas. U nás po-pá skoro nefunguje...