Pole, ne, zatím k žádnému psychologovi nechodí, on zatím funguje celkem normálně, dopoledne jezdí přes celou Prahu MHD do práce, odpoledne je se synem, nebo dělá něco kolem domu, ale bývá hodně unavený a je víc než jasné, že časem se ty potíže budou jen stupňovat, ale nikdo nedokáže odhadnout do jaké míry a kdy...já se tím obyčejně až tak moc do hloubky zatím nezabývám, ale tím, že mi dneska ráno prohodil, že ho stejně jednou strčím do LDNky, mě donutilo se nad tím víc zamýšlet...mám takový pocit, že on se bojí, co s ním bude v budoucnu, že se o něj nikdo nepostará, má pocit, že já nezvládnu se o všechno postarat, což já bych si i věřila, že to zvládnu, ale asi podle jiných měřítek, než by to dělal on a v tom bude ten hlavní problém, já bych se asi některými věcmi, které on považuje za důležité mít udělané, prostě vůbec nezabývala, nebo jen tehdy, když by na to byl čas...