A nemůže to být spíš vztahy v té rodině, povahou tchyně a místními zvyklostmi, než jen vírou samotnou? Nevěřící lidé nejsou takových věcí zproštěni - já mám přísně ateistickou tchyni, která se taky do všeho motá a nejraději by určovala, kdo co z nás smí a co ne... a vysvětlovala dětem, že cokoli duchovního je blábol. Nijak se netoužím kohokoli zastávat, ale ani bych všechny neházela do jednoho pytle. Na bigotního člověka s potřebou diktovat druhým narazíš všude - to není jen věc věřících...stejně jako tu i onde narazíš na muže, kteří se raději neprotiví vůli maminky, než aby si vybudovali svůj vlastní postoj. Neuvažovala sestra, že by se jí se vzrůstajícím čtvercem vzdálenosti od tchyně poněkud volněji dýchalo? Nakonec kde je řečeno, že rodina musí dovolit rodičům, aby bděli nad jejich náboženskými zvyklostmi
- mně by trochu té zlé krve za vlastní svobodu stálo.