Mám ten samý problém, chodili k nám kamarádi s miminama a říkali - co vy, kdy si pořídíte dítě, už máte čas. Co jim kdo bude vykládat, že bychom jich brali třeba 5, ale nejde to. A když konečně jsem po IVF otěhotněla, dvojčata se narodila v 6 měsících a za pár dní obě děti umřeli. Manžel tomu říká - 5 dní tátou. Všichni mě litujou, každý na mě kouká, a utěšuje mě nad svým kočárkem - neboj - to vyjde. Mám chuť zabíjet, manžel chce abychom šli dál, ale jsem smutná, před všemi hraju divadlo a pak brečím v koutě. Ani nemám komu říct jak moc mě to bolí. Každýmu říkáme to nevadí, ale ono to vadí.
Předchozí