Rakkaus - já jsem taky zjistila, že spousta knížek, které jsme četli my, jako děti, synovi prostě vůbec nic neříká...dneska ty děti žijí přece jen v jiným prostředí, setkávají se s jinými věcmi, řeší jiné problémy...nebo jsou psané jazykem, který je pro ně těžko srozumitelný apod. Já třeba milovala Neználka, ale když jsem to zkoušela číst synovi, tak jednak ho to vůbec nezaujalo a i já jsem měla pocit, že je to už prostě úplně někde jinde... Pár knížek tedy převzal i syn - např. Povídání o pejskovi a kočičce, Martínkovu čítanku, Pohádky o mašinkách, Náš Adámek a pár dalších...ale stejně zjišťuju, že i když má v pokojíku plnou knihovnu, tak stejně pořád kupujeme další knížky...momentálně jsou už delší dobu v oblibě Pohádky na kolejích od Kahouna, Pohádky skřítka Medovníčka, Bubáček, Pohádky ze šumavských lokálek a ta Martínkova čítanka....je mu teď čerstvě 5,5 roku...