Určitě je to vrozené z větší části. Zčásti se to dá ovlivnit výchovou a zčásti láskou a péčí o dítě, hezky to popsala Kukuřice.
S každým dítětem se musí jinak, každé potřebuje svůj individuální přístup, ale každé je taky na lákadla různě chytlavé.
Určitě velkou roli hraje příklad okolí- v dětství rodičů, v mládí vrstevníků, prostě těch, na kterých dítěti/mladému člověku záleží.

A s někým nelze udělat nic, nic, nic - jsou to lidi buď bez vůle, nebo s velkou vůlí k tomu špatnému, lidi bez motivace ke snažení (radši volí snadnou cestu úniku nebo přežívání). Prostě jsme různí.