Přidat odpověď
Starší dceři je čtyři a půl a musím říct, že je zcela úmyslně naváděná do situací, že nedostane vždy hned a teď to, co chce, a někdy to bohužel nedostane vůbec. A ne vždy je to, protože bychom si to opravdu nemohli dovolit. Prostě jen musí pochopit, že sladkosti jsou něco navíc, čeho se nejí mnoho, i když nám to chutná, a je pro mě důležité, aby to vzala za své (tu myšlenku), ne jen jako něco, co jí máma nesmyslně upírá. Nevidím důvod mít doma kdejakou interaktivní nánu, blikací nesmysl, příliš drahé značkové oblečení, když stejný praktický efekt bude mít i něco jiného a v přijatelné cenové hladině. Taky věřím, že je důležité zvyknout si, že někdy si musíme něco odepřít, abychom něco jiného umožnili člověku, kterého máme rádi - abychom se o něj postarali apod. Je to spíš o příkladu v rodině. Ne jednorázovém, ale neustálém. Přesto to některé dítě může zcela odmítnout a jiné se tím dá "vychovat".
Předchozí