Soustavné napadání někým jiným bych určitě řešila. Jenom bych už teď byla více obezřetná, protože mě v první třídě taky přišlo, že jsou dva kluci, se kterými měl syn konflitky a že je to chyba těch kluků, že jsou agresivní, a pak jsem s údivem postupně zjišťovala, že moje hodné dítě taky toho kluka praštilo nebo že ho kluk kopl, ale syn se mu předtím posmíval ... a to jsem se nedozvěděla hned, ale zmínil se o tom náhodně a postupně. A že je to hodné dítě jsem věřila, neboť i ve školce s ním nebyl jediný problém a agresívní nikdy nebyl. Nechci psát, že by to vždy byla jeho chyba, on ten jeden chlapec měl konflikty s více spolužáky, takže se evidentně hůř ovládal, ale pomohlo mi získat nadhled i to, když jsem si uvědomila, že ani syn není žádný andílek