Ahojky,

Semínko teda Rubínkův dopis jsem nerozluštila, ale určitě psal něco důležitýho

S tou školkou je to paráda, že jste tak spokojení. Není to na Kameňáku? Na tu jsem viděla někdy v srpnu letáček a uvažovali jsme o ní, nakonec jsme to nechali být. Naši už počítali že budou Vojtu hlídat a byli by smutní a nám by to neušetřilo žádnou cestu, jestli vozit Vojtu k našim do Bohunic nebo na Kameňáč, je fakt už jedno.

A historky máte krásný Já teda trpělivá matka nejsu ani omylem, ale kvůli Anežce se hodně snažím mírnit. Zrovna má období, kdy si všechny moje výtky strašně bere a brečí, tak mám strach, abych ju nějak nenalomila. Spíš se snažím rozlišit ty nedůležitý a důležitý (že něco rozlije, rozsype, spadne a zašpiní se, to je denně xkrát, ale manželovi ráno od auta přebíhala silnici, ač jí řekl, že má stát na místě u auta než dá Lucce pití do ruky a pak spolu přejdou a málem ji přejelo auto)..ale nedaří se vždycky. I když je pravda, že jak je vidím jen odpoledne a večer, tak mám na všechno takovej lepší náhled, asi odpočinutej, že s nima nejsu pořád.

A nepovídej, ty zvládáš práci a školu a starost o Rubínka a domácnost od jeho narození skoro bez přestávky!

S těma houbama jsme to měli podobný, už jsme brali fakt jen hřiby, i tak jsme celý večery čistili a krájeli a sušili. Jely denně 2 sušičky a nestíhaly.

Abych nezapomněla, budu doma s dětma 28.-30.10, jak je svátek a prázdniny, tak kdybyste měli v tu dobu čas a přijeli za náma na pokec, budu moc ráda. Jinak už to naše setkání moc nevidím, leda o víkendu i s tatínkama.

Všechny moc zdravím a přijde mě, že bychom mohly do deníčků zase dát ty naše zlatíčka, už jsem je moc dlouho neviděla a jsou to už maličcí rozumbradové.