Nedokážu poradit celkově, třeba jak se opakovaně nebudit.

Ale pokud člověku nejde usnout, tak je lepší vstát z postele, protože jinak se může vypěstovat podmíněný reflex postel - nespí se. U mě to tak tedy bylo jistě, usínala jsem skoro za chůze, ale jak jsem potkala postel, byla jsem rázem vzhůru, hlavou mi táhla spousta myšlenek a nemohla jsem se jich zbavit. Následoval strach z usínání (z toho, že neusnu) a docela slušná porucha spánku.
Takže už si v posteli nečtu, chodím tam opravdu jen spát a když usnu v posteli, spím opravdu tvrdě a dlouho.

Než jdu spát, nesmím být ani hladová, ani čerstvě najedená. Ale i když jsem třeba celkem bdělá a chystám se vrhnout na nějakou práci, tak stačí, že se najím, a jde na mě únava, takže po jídle už jen sedím a koukám na TV nebo si čtu v křesle a do hodiny jdu spát.