Já Hrabala miluju, četla jsem ho teda hodně v pubertě a následných letech, teď už dlouho ne, ale naučila jsem se v hlavě spustit právě takové to jeho plynutí, když třeba jedu sama metrem, tak pozoruju lidi a v hlavě mi k tomu jede takový jako hrabalovský vyprávění, pro mě je to druh poezie...a i přímo poezii od Hrabala mám ráda...a ten stav plynutí miluju...bohužel aktuálně s malým dítětem moc plynout nemůžu...