angrešte, ale jo, to bude ono, ale já se v tom blaženě rochním, miluju takový stavy, mezi nostalgií a depresí
,,,všechno okolo se plouží...ke zmaru.
To člověk "v normě"nemá šanci pochopit, ono asi taky není moc o co stát. Nikde jinde si tohle totiž užívat nesmíš, i v literatuře to "musí dávat smysl".
Když zamordovat, tak hlavně rychle, když trpět, tak s důvodem a příčinou...