Sprškou (spíš pořádnou sprchou) invektiv byl nazvala spíše výroky sester na mou adresu v rámci poporodní a novorozenecké péče:
"Hlavně se doktorů při vizitě moc neptejte, nebo si vás tady nechají pěkně dlouho."
"Nečtěte furt ty brožury o kojení, snad máte mateřský cit, ne?"
"Vyvětrejte si, máte tady hroznej vzduch" (1 sestra) a "Proboha, co větráte, vždyť vám to dítě nastydne!" (za 5 minut jiná sestra)
"Proč teď kojíte, za chvíli přijde primář na vizitu, nakojte si pak!"
Na dotaz co je v té lahvičce, co dostalo miminko, když jsem 3. den po porodu stále neměla mléko a proč to nemůžeme zkusit krmit lžičkou: "To vám snad může být jedno, hlavně že má co jíst, když vy ještě nemáte mlíko!"
"Doma si koupejte v čem chcete, tady vždycky koupeme v pěně a ne jen ve vodě!"
"Za chvíli bude vizita, proč mu nedátě dudlík, aby přestal brečet?"
atd.

Tolik k láskyplnému a klidnému prostředí...