Cisar s komplikacemi, velka krevni ztrata. Prvni dva dny a noci jsem si ji brala jen na sve vyzadani, jinak me nechavali nabirat sily. Po transfuzich bylo lip a uz jsme spolu travily vic casu a chtela jsem ji uz i na noc. Ackoliv kojeni se rozjelo naprosto ukazkove, poporodni blues jsem v nejake mirne forme urcite mela a nevzpominam na to rada. Zda to mohl ovlivnit porod, netusim. Vztah s dcerkou mame hezky, je na me dost upnuta. Ale zezacatku jsem si tu lasku musela nekde vevnitr sebe najit. Nebylo to automaticky. Ale dnes mam pocit, ze je to absolutne na vrcholu a ze vic milovat snad ani nelze. Prasklo by mi samou laskou srdce.