jaký ste měli vztah k dvojkám jakožto jednotlivým ,,kouskům,,? nebo abych se vyjádřila přesněji - brali ste obě dítka nastejno? vždy stejné pocity, stejný přístup? co například vynucené okolnosti, kdy jeden je ,,bit,, na úkor druhého, ať už kvůli nemoci, vztekací povaze...
jeníček je andílek a často doplácí na vztekače jindru. navíc mám vnitřně takový pocit, že tohle už tu bylo (jindra je kopie staršího) a občas se přistihnu jak pocitově protěžuji jeníčka. navíc jindrášek je vyloženě koukavé líbivé miminko, skřítek a hodně lidí z okolí má tendenci chovat si ho, hubičkovat, chválit, protože je to aktivní zvířátko a tudíž i patřičně aktivní a to je prostě líbivé (pro občasné hlídače, mě z toho jde hlava do pátracího balonu ). takže tak nějak mám tendenci se přichilovat k jendovi a bránit ho, ač vlastně krom tchýně není před kým. občas mi až vhrknou slzy, jak mě jeník dojímá, u jindříška se spíš bavím a blbnu. nakonec té pozornosti má více jindra, vyvříská si ji, ale mám na jednu stranu výčitky, že má mé pozornosti méně a na druhou stranu výčitky, že je ,,nemám stejně ráda,,.