Terez, to je krásný
Mandelinko znám....za nás byl táta...jak to říct, despota, tyran, cholerik, někdy jsem si i přála aby nebyl.(nebil nás, ani mámu, ale psycho)
V 50 se náhodně dostal k psychiatričce, nasadil AD a od té doby je to nejzlatější člověk.
Strašně se těšil na naše dvojčata, dceru taky míluje, je to úplně jinej člověk...a už rok umírá na rakovinu plic.
Užila jsem si ho, kdy jsem ho měla fakt ráda, deset let.
Je to bída.