Srnka21, odstěhovala jsem se s manželem z Prahy do místa (kde on bydlela jako malý), kde jsem NIKOHO neznala, za život jsem tam asi 5x šla po městě cestou na dovču s našima....

Já jsem celkem potulný člověk, za život jsem se stěhovala nekolikrát...nyní bydlím právě od toho okamžiku nejdelší dobu na jednom místě(před 5lety mě chytaly nápady, že by jsme se měli stěhovat), protože už tu bydlíme moc dlouho....

Pravda NIKoho jsem tu neznala po nástupu do jiné práce jsem měla aspoň kolegy.
Po té co přišli děti....díky koj., plavču a pískovišti jsem si udělala nejvíc známých....s kterýma se stýkáme.

JAsně neměla jsem hlídání ani babičky za zadkem...(jde to, někdy hůř, jindy líp,ale jde)děti se mnou chodili všude. Jinak to neuškodilo, naopak...

PAk je problém auto, pokud máte jedno a manžel odjede do práce....tak jsi nahraná...pokud zrovna někam potřebuješ,ale pořád je tu BUS či vlak.

NA nákup dojdeš i pěšky.
A ty ostatní věci...no ono by se to srovnalo, časem, nebylo by to hned. Jenže to je o té trpělivosti....chvilku počkat. A nemít vše hned...třeba ty kamarádya známé.

Kdyby za mnou přišel manžel , že se někam stěhujeme, tak bych mu na to ai kývla a těšila se.

Jinak tady někdo říkal, že v Praze je mlha...ha ha ha....kdykoliv tam manžel jede služebně, je tam slunečno a o 3C víc.